Jedno z pěti jezer

Šestého dne vyrazily naše kroky na nedalekou horu Pitzol. Pamětníci si jistě vzpomenou, že tato túra se konala již před čtyřmi lety. Tento rok je ale o poznání teplejší, takže se ti, kdo se skutečně odhodlali jít až na vrchol Pitzolu, nemuseli tolik obávat nebezpečného ledovce.

Existovala však i jiná varianta, se stejným převýšením, obdobně náročná, dle mého soudu však panoramatičtější: Cesta pěti jezer.

Na cestu jsme se vydali všichni společně. Nejprve jsme zaparkovali náš autobus přímo u Pitzolbahn a nakoupili jízdenky (tentokrát snad dokonce 30 Franků). Tak jsme vyjeli jednou lanovkou do mezistanice a pokračovali navazující lanovou dráhou až do výšky 2 200 metrů. Po dvouapůlhodinovém výstupu jsme přišli do sedla, kde se naše cesty dělily. Doleva se šlo po červené na vrchol Pitzolu, doprava (a také po červené) směřovala panoramatická cesta okolo pěti jezer (z nichž jedno jsme již minuli při výstupu do sedla, takže vlastně už jen čtyř jezer). Cesta byla zajímavá a rozhodně jsme nelitovali toho, že dnes nedobudeme žádný alpský vrcholek. Co jsme ale dobyli, to byla lanovka zdarma, která nás od posledního jezera dovezla až zase skoro k prvnímu jezeru. Tím jsme ušetřili přibližně 400 metrů a nejméně ¾ hodiny výstupu.

Lanovka, kterou jsme jeli zadarmo =)

Obsluha lanovky se sice nejprve zdráhala nás zdarma pustit, protože naše jízdenky v turniketech hlásily, že jsou neplatné, a stále jen rozsvěcely červené kontrolní světlo. Stačilo ale trochu obratně německy vysvětlit, že nám „to obsluha na horní stanici slíbila, že prý to nebude žádný problém a že říkali, že nás rádi svezou“ a už jsme seděli v kabince a frčeli nahoru.

Nesmím však zapomenout podotknout, že nám to tam nahoře obsluha skutečně slíbila. Druhá poznámka se týká toho, že když neumíte jazyk, nikoho se na nic nezeptáte =).